Nový začátek

Tyria

najednou se jí v očích zalesklo a i tak empatický šutr jako Toriel, by si všiml, že jí ono jméno zaujalo. Numali Saa. Doufám, že mluvíte pravdu, neboť právě mistr Numali byla odjakživa mým velkým vzorem. Její názory, že diplomacie dokáže v 99% předejít boji mě velmi oslovila...ba mě přímo navedla k tomu, že se vždy snažím šešit věci diplomacií...bojem až v krajních případech..i když to se dá považovat za způsob výbojné diplomacie. Pousměje se.

Numali

Výborně, tak mi snad pomůžete. Věc se má tak, že opravdu potřebuju, aby mě NIKDO další nespatřil, dokud nebudem na lodi. Je to nesmírně důležité pro misi. Popravdě bych byla opravdu ráda, kdyby jste mě doprovodila až na Corusant, ale pochopím, pokud to nebude možné... řekla jsem trochu naléhavě.

Jen co jsi to dořekla, tak sebou cukl ten komando. Vyskočil z postele a odkudsi vytáhl nůž.

Numali

Klid! Jsme v bezpečí. Tito dobří lidé nám pomohli. Tak se prosím uklidni, ano? řekla jsem a zvedla k němu otevřené dlaně.

Komando

Poškrábal jsem se rukou na hlavě (helmu mi někdo sundal při ošetřování) Omlouvám se. Myslel jsem, že nás dostala ta loď a že jsme mezi nepřáteli. Nechtěl jsem nikoho vyděsit. Hlavně chlapce ne... omluvil jsem se. Samuel však nevypadal vyděšeně. Spíš jako kdyby byl jen vteřinu od tasení meče...

Tyria

Se pomalu otočí na probudivší se komando. Jeho chatrný nůž by byl skočil rozkouskovaný i s jeho rukou, kdyby měl jeden z přítomných Jedi trochu rychlejší ruku, nebo slabší nervy. Pak se otočí zpět k Numali. Jak jsme tedy řekla....využívejte naší pohostinosti...já mezitím připravím transport...pokud budete něco potřebovat...stačí říct droidům. Pak se otočí a odejde z ošetřovny. Její kroky míří přímo k senzorové věži. Připadala si, jako by se dnes snad ani nezastavila, ale chtěla to mít co nejdříve vyřízené. Jakmile došla do senzorové věže, spustila komunikaci a zavolala do sídla Petrasovi. Haló? Petrasi slyšíš mě?

Petras

Po několika minutách ses konečně dovolala. Halo? Slečno Tyrio? Ozýváte se celkem brzy, neříkete, že jste zapomněla nějaké součástky... už jsem oběhal všechny vetešníky ve městě... řekl jsem s trochou legrace. Nebo copak pro vás mohu udělat? Jak se má pan Toriel? Je tu bej něj skoro klid... přiznal jsem, jako kdyby mi ten smrad chyběl

Tyria

Při jeho slovech se musela od srdce zasmát..něco co od ní Petras neměl šanci slyšet více jak patnáct let. Omlouvám se Petrasi ale vypadá to, že kolem mne a mé rodiny se prostě furt něco děje. V jejím hlase bylo mnohem více radosti, než předtím. Chtěla jsem se zeptat, za jak dlouho by bylo možné připravit mezihvězdný raketoplán?! Jo a Toriel ten se má, dle mě, dobře...možná ho zde i něco naučím.

Petras

No, to dost záleží na vzdálenosti. Pokud je to jen někm blízko, tak okamžitě, na delší cestu tak 2 hodiny... ale nevím, máte zvláštní dar půjčené raketoplány... nevracet. Nebo vracet v mnoha kusech... řekl jsem lehce vyčítavým hlasem, jako když otec kárá dceru, že mu rozbila oblíbený hrneček, nebo roztrhala noviny než měl čas přečíst si sportovní rubriku

Tyria

Hééééééj...to vůbec není moje vina... zasměje se do vysílačky. Pro jistotu ho nech připravit na delší cestu, až příliš často se věci kolem mě pokazí. Takže dvě hodiny...přijdeme tam. A Petrasi..děkuji...snad přijde aspoň jeden den, kdy si konečně a v klidu promluvíme. Bez toho, abych tě nemusela furt o něco žádat. Půjdu připravit chlapce...zatím Petrasi. Rozloučí se s Petrasem, vypne vysílačku a vydá se dolů. Stále přemýšlí, jak to udělat...rozhodně tu nechtěla nechat chlapce samotné na dlouho, ale zase musela pomoci té ženě, tedy spíš se rozhodla, že to udělá. Bylo to složité.

Samuel se mezitím bavil s tím komandem. Zřejmě si oba docela rozuměli. Když ses vrátila, tak pan Komando zrovna vysvětloval manévrovací schopnosti nějaké lodě a Samuel vášnivě přikyvoval. Toriel tu nebyl a Numali seděla na lůžku a četla něco na datapaddu. Když jsi vešla zvedla hlavu. Tak jak jste se rozhodla tedy? zeptala jsem se

Tyria

usmála se při pohledu na Samuela. vezmu vás na orbitu planety, ale na Coruscant nejspíše ne. Pochopte, nemohu tu ty dva nechat jen tak samotné...bez dozoru...jistě to chápete. Pokyne jí rukama. Za dvě hodiny odlétáme...Samueli?! Myslíš, že to tady s Torielem vydržíš, než se vrátím z orbity? Koukne na něj, čekající odpověď.

Samuel

No jasně. Nebojte se, mám to tu v merku. Navíc kdyby se nedejbože něco mělo stát tak aktivuju tréninkové droidy na smrtící mód a pošlu je do boje! řekl jsem. Tréninkoví droidi dokázely být dost silní nepřátelé, pokud se jim dal správný program. A já věděl, že Mozat jim dal program, se kterým by možná měla problém i Tyria. Popravdě jsem byl jeden z mála, kdo kdy viděl Mozata v boji s mečem...

Numali Saa

Dobrá tedy... ačkoliv klidně je můžete vzít s sebou pokud chcete. Ale přemlouvat Vás nebudu. Děkuju vám za všechnu vaší pomoc. Pokud dovolíte, tak bych ráda využila ... hygienické zázemí této budovy než odletíme, pokud nežádám příliš mnoho zeptala jsem se, neboť jsem se cítila tím cestováním a havarováním poněkud špinavá

Tyria

Jen nic nepřivolávej..v poslední době sis toho užil docela dost...nemyslíš? Dobrá...je li to tak...tak se mu bude odjíždět klidněji. Usměje se na Samuela a rozstřapaťí mu vlasy. Pak se otočí k Numali. Jako žena vás naprosto chápu....koupelnay jsou v každém pokoji, takže stačí když vyjdete o patro výše a prostě si vyberete jeden prázdný pokoj...tam použijte koupelnu. Usměje se na ní. Já se mezitím připravím. Mrkne na ně a odkráčí do svého pokoje,

Numali poděkovala a odešla do pokoje umít. Pan komando obnovil rozhovor se Samuelem. Torel nebyl stále nikde k vidění. Zdálo se, že Samuel, kterému v životě už dlouho chyběla otcovská figura se začínal na vojáka nějak moc vázat. Opravdu se v poslední době dělo stále víc a víc divných věcí. Nejprve přiletí jedi a s ním se spustila řada zvláštních věcí....

Tyria

Tyria se pomalu vydala do svého pokoje, pak se ale rozhodla, že se podívá za Torielem a zeptá se ho, jak se mu zde líbí. Nikde ho neviděla a tak jí napadlo, podívat se do jeho pokoje. Zamířila k pokoji a poté zaklepala na dveře.

Toriel

Chvíli se neozývalo nic. Nakonec se ozvalo: Dále... byl to ten zvláštní tón hlasu který se styděl za to, že potřebuje útěchu... Muselo být těžké projít tím, čím si právě Toriel prošel. Navíc se z něj vlastně stal vyvrhel... ještě včera mu patřila Corellie a dneska by se nemohl ukáza na veřejnosti. Aspoň tak to cítil...

Tyria

Pomalu vešla do pokoje a přišla k Torielovi. Hádám, že nemáš zrovna dobrou náladu... Posadí se k němu a pohlédne mu do očí. Jde na ní vidět, že chápe co prožívá. Víš...chápu jak ti je...není to lehké..být najednou jedi...něco co je ve společenství asi tak nepřípustné, jako být Sithem...cítila jsem to podobně, když vyšel zákaz Řádu jedi...ublížená...zrazená...v jedné chvíli jsem byla vysoce postavená a elita chránící Republiku a pak jsem najednou byla přítěží..tím špatným..zlým...a přitom jsem já a mě podobní roky...ba staletí chránili Republiku...za to jsme dostali jistotu oprátky...je to nespravedlivé..já vím, ale nechat tě doma, našli by si tě jiní Sithi..ohrozilo by to rodiče a tebe by mohli přetáhnout na Temnou stranu síly..to by ses stal nejen nepřítelem Republiky...ale mým...a to bych neunesla. Položí mu ruku na rameno.

Toriel

Nemůžu spát. Mám pořád ti divné sny. Nedaří se mi ani odpočívat. Navíc mám pocit že Raatshi žije a leze mi do hlavy... řekl jsem. Opravdu jsem z toho byl zoufalý, neboť mě opravdu bolela hlava a nedařilo se mi spát. Potřebuju se naučit, jak jí odstínit z mé hlavy...

Tyria

Vůbec netušila, že je to tak vážné. přisunula se blíž a přitáhla si ho k sobě jako velká sestra. Abych byla upřímná..tak nevím co si prožíváš Torieli...ani si nedokážu představit co teď zažíváš....zažila jsem mnoho hrůz, ale ještě nikdy mi nikdo nelezl do hlavy. Mluvila pravdu...nedokázala si představit co právě zažíval a to jí tížilo nejvíce. Nemůžu ti říct, jestli Raatashi žije, nebo ne....tehdy jsem byla příliš zbavená smyslů, ale slibuju ti, že udělám vše, abych tě těch snů zbavila. Většinou se dá lidem se slabou vůlí vlézt do hlavy a přesvědčit je o tom o čem člověk chce...možná, že Raatashi dělá něco podobného, ale na takovou dálku...každopádně řeknu Samuelovi, aby tě učil meditovat a posilovat tak tvé ovládání síly. Jakmile budeš lépe ovládat sílu, měl bys být schopný jí z hlavy vytěsnit...až se vrátím, pomohu ti sama...nyní musím vyřešit onu záležitost s vyslankyní. Ale neboj Torieli...vyřeším to! I když měla v hlase tolik sebejistoty, jistá si nebyla...měla strach o svého bratra. Mimochodem...Torieli co se ti zdá v onom snu...nebo co to je? Můžeš mi určit něcoco tam vidíš? kvůli bratrovi chtěla Raatashi najít a zbavit jej oněch nočních můr, i kdyby měla letět na samotný Korriban!

Toriel

No... viděl jsem nějakou dlouhou chotbu. Na konci je místnost a v ní socha muže s pláštěm a rohy. Ona sedí pod ním a medituje. Nebo tak něco... možná to je ale opravdu jen sen... řekl jsem. Když se zmínila o Samuelovi, tak jsem se musel usmát. Sam mi ukazoval tohle... řekl jsem a nejednou se vzneslo několik menších předmětů kolem mě a začali různě létat po místnosti...

Tyria

Při pohledu na levitující předměty se pousměje. Pěkné...dělaš pokroky...a tohle je jen zlomek...časem se naučíš více...až se vrátím...naučím tě, jak zacházet s mečem a tak si ten co jsem ti dala hlídej...v době jako je tato jsou součástky do meče vcelku rarita. Usměje se na Toriela, ale v duši si dělá starosti...to co popsal Toriel dost dobře odpovídalo Korribanu, ale frontální útok na něj se rovnal jisté smrti...vždyť už boj proti jedinému Sithovi mohl být v mnoha případech dosti obtížný, nemluvě o planetě plné Sithů. Vydržíš to tu se Samem? Je to hodný kluk jen trochu ujíždí na létání.

Toriel

Jo myslím, že to tady zvládnem. Uděláme nějakou pánskou jízdu nebo tak něco. A neboj, zkusíme to tu nepodpálit než se vrátíš... řekl jsem a tak nějak spiklenecky mrkl. Možná to nakonec nebude tak hrozné, jak jsem myslel. dodal jsem ještě...
Mezitím se ozvalo decentní zakašlání ambasádorky

Tyria

Joo jo...udělajte si popkorn a koukejte celý večer na telku. Něco takového by řekla Tyria z naší reality, ale Tyria ze SW reality řekla aby jedli něco ze SW světa a koukali na holoprojektor..nebo podobně. Pak se otočila k ambasádorce. Mohu nějak pomoci? pronesla klidným hlasem.

Numali

Opravdu nerada Vás ruším, ale musím Váš ještě jednou požádat, zda nepoletíte se mnou... můj ochránce je výborný voják, jeden z nejlepších v celé republice, ale pořád si říkám, že to, že jsem havarovala zrovna u Vás na dvorku nemohla být náhoda... nejsem si jistá, zda je zpráva kterou nesu v bezpečí řekla jsem... vůbec mi nevadilo, že tam byl ten chlapec, neboť jsem neměla důvod nevěřit jediům...

Tyria

Pohlédla na Numali a pak na Toriela...nakonec opět na Numali. Přehodnotila jsem své stanovisko a dobrá...poletím s vámi...doprovodím vás na Coruscan a poté poletím zpět. Když si promluvila s Torielem, byla klidnější a věřila, že to tady ti dva v pohodě zvládnou tu dobu co bude pryč. Trochu jí hryzalo svědomí při představě co se mohlo stát, ale Orlí hnízdo bylo odlehlé a dokonale obrněné místo...což jí uklidnilo. Za 30 minut se sejdeme na přistávací ploše...prozatím se připravte. Pak se rozloučí s Torielem a vydá se do svého pokoje. Zde si dopřeje sprchu a převlékne se na cestu. Když o půl hodiny později sejde na přistávací plošinu je čistá a voňavá...oblečená do roucha podobného střihu a barvy jako měla předtím, jen svédlouhé černé vlasy měla stáhnuty do koňského ohonu. Ruce měla omotány jistými modrými bandážemi a na nohou měla vysoké boty bez podpatku. Meč měla pečlivě uschovaný v oblečení. Dojde pomalu k Numali.Připravena?