Hledání Ebon Hawku II.

Loď se blížila k ruinám Tarisu. Mira zamyšleně seděla v pilotní kabině a přemýšlěla. Jade ležel na ošetřovně, kde se zotavoval z ošklivého zranění. Merethi zůstala většinu doby u něj a čekala až se probudí. Torin si odpočinul. Od úniku z Nar Shaddaa uplynulo nejméně 9 hodin. Bohužel tu byl jedne zásadní problém. Loď měla velice omezené zásoby paliva...

Jade

Začal jsem se probírat. Tělo mě sice ještě celé bolelo ale už jsem byl vzhůru. To byla pro mě dobrá zpráva že žiju . Ta překrásná dívka kterou našel Torin tady byla semnou. Pohlédl jsem na ni a usmál se Kdo jsi snažil jsem se ze sebe vykoktat. Špatne se mi dýchalo ale mel jsem hodne otázek. Ty jsi Sith že umíš používat temnou sílu ?

Torin

Vypadalo to, že už jsme se blížili k Tarisu. Naneštěstí pro ostatní já jsem pořád ještě pospával. Jediná aktivní u lodi byla asi lovkyně odměn Mia. No, po pár minutách jsem se ale probudil, vstal a přistoupil k Miře. Opravdu už jsme byli takřka na Tarisu. Po té jsem si všiml blikajícího zařízení na lodi, která znázorňovala nedostatky paliva. "Vypadá to, že máme problém." Pronesl jsem k Miře a rychle začal prozkoumávat loď, zda tu má nějaké rezervy. Tahle loď nebyla moje, měl jsem jí vlastně jenom půjčenou. No já už jsem si jí přivlastnil, ale pořád jsem nevěděl do podrobna co na té lodi vlastně je a co není. Přistoupil jsem tedy k Droidovy a otázal se. "Kamaráde, jsou tu nějaké rezervy paliva? Je nějaká možnost dostat se až na můstek Tarisu, aniž by jsme spadli volným pádem?"

Merethi

Zdálo se, že se ten prcek probudil. Podívala jsem se na něj a usmála se
Je sice zvykem, že se muž představuje první... ale dobře. Jsem Merethi... a jedi? Sith? To jsou jen řády... nejsem jedi, nejsem ani sith... a ano, ovládám některé ze sil temné strany. Ale Mira říká, že není nic špatného na tom, ovládat temnou stranu za podmínky, že temná strana neovládne mě... mimochodem jsem ti zachránila život, pamatuj si to, než mě budeš dál soudit...

Droid

Obávám se, že na lodi není žádné rezervní palivo. Nicméně máme dostatek paliva na to, abysme bez problémů přistáli na povrchu Tarisu. Podle mé databáze je však planeta Taris zdevastovaná a neobývaná... řekl droid. Mira nějak zvláště nereagovala

Jade

Omlouvám se. Trošku jsem se zastidel Já byl jen zvědavý nechtěl jsem tě urazit. Já se jmenuji Jade jsem jedi ale ještě jsem nedokončil výcvik zabili mi mistra. Byl jsem jí hodně vděčný za mou záchranu. Děkuju za záchranu máš to u mě usmál jsem se. Pokusl jsem se vztát. sice mě všechno Bolelo ale po malích kručkách jsem mohl i jít. měl jsem hodně otázek k Miře. proto jsem se belhal k můstku. Ještě jsem se ohlédl na Merethi Jdeš taky na můstek zeptal jsem se

Torin

"Zdevastovaná a neobývaná? Jak může být na zdevastované a neobývané planetě loď, kterou hledáme." Pomyslel jsem si a přistoupil k Miře. "Vlastně, pamatuji se, že temný Lord Malak zničil většinu života na této planetě. Jak ale mám hledat loď, když tu není ani můstek. Teda myslím. Sakra mám to nějak zamotané." Pověděl jsem si v duchu a podíval se Miře do očí. "Změna plánu, přistaneme už tady. Zbytek budeme muset dojít, případně ze zbytku najít palivo." Pronesl jsem k ní a přistoupil k ovládaní lodi. Souřadnice jsem zrušil a navedl loď na nejblžší možný povrch, na který se dá přistát.

Merethi

Nic se nestalo... takže Jade jo? Zvláštní jméno... pomůžu ti na můstek, vypadá to, že jsi pořád v dost špatném stavu... řekla jsem a pomohla jsem Jadeovi dostat se na můstek... tam právě Mira mluvila s Torinem

Mira

Nejsem si jistá, kdo by mohl vystupovat právě tady... ale říkali, že poletí na Taris... nejsem si ani jistá, zda tu nalezneme nějaké nové informace o Ebon Hawku, ale obávám se, že pokud nezjistíme nic zde, tak nevím jak vám pomoci... ale udělám co budu moci. V případě, že by to zde nevyšlo měla bych ještě jeden nápad, ale nejdřív potřebujem natankovat řekla jsem... pak jsem uviděla ty 2...
Co potřebujete vy dva? Chceš někam hodit prcku nebo tak něco?

Jade

Cesta na můstek byla pro mě hodně namáhava. Hned jak jsem tam dorazil musel jsem si sednout. Ne dekuji já nemám kam jít. Proto jsem se chtel zeptat Torina jestli bych se nemohl stát jeho padawanem a dokončit výcvik. Mám mnoho otázek co je to ten Ebon Hawk ? trošku jsem se zadýchal proto jsem přestal mluvit a čekal jsem na odpověd moc jsem si přál aby mě torin vzal za učedníka

Torin

Otázka od mladého Jade mne velmi podivila. "Stát se mým Padawanem?" Pronesl jsem tázavě a mírně se pousmál. "Chlapče, já sám jsem byl pod rukou mistra jenom pár měsíců. Nemám za sebou žádný pořádný výcvik Jedi. Všechno, co dnes umím jsem se naučil sám." Pověděl jsem mu a trochu zívl. "Kdybych k tomu měl pravomoce a schopnosti tak bych tě určitě učil rád. Ale tady Mira, jakožto lovkyně odměn máchá světelným mečem a používá Sílu. Nevím jak k tomu přišla..." Otočil jsem se na ní podezřívavě. "Ale to je jedno. Až poletíme do naší současné enklávy, tak tě dám pod ruku nějakému mistrovi, ano?"

Mira

Jak jsem k tomu přišla? Jak se k tomu obvykle přichází? Kombinace nadání a tréninku... co víc na to může člověk říct... řekla jsem tak jako mimoděk... V tu chvíli loď vyskočila na orbitě Tarisu... z orbity by člověk nepoznal tu smrt miliard lidí, zničení celých měst... otočila jsem se konzoly a zadala souřadnice přistání... byly to trosky velkého město na severní poloukouly... loď pomalu klesala a dosedla na staré, relativně zachovalé přistávací rampě...

Jade

To bude skvělé děkuji Torine Byl jsem štastný moc jsem si přál dokončit svůj výcvik. Co je to zaplanetu kde jsme přistály je to tu celý zničený. Město vypadalo že už je dlouho opuštěné. Ale vypadalo celkem zachovale. Už mi bylo celkem dobře zbalil jsem si své věco do brašny a připravil se k odchodu z lodi. Koukl jsem se na Merethi. Jsi připravená pousmál sem se

Merethi

Taris byl zničen lordem Malakem před mnoha lety. A od té doby nebyl nikdy rekolonizován. Hádám, že teď tu budou sídlit jen piráti, pašeráci a dlaší podivné existence. Možná hrstka původních obyvatel... řekla jsem. Byl to smutný pocit. Ruiny obrovského města... zarostlé. Přímo z toho příštila smrt a utrpení mnoha tisíců lidí lidí... nezdálo se, že zde někdo žil. Aspoň na první pohled...

Mira

No teď se budu muset podívat, zda někde nezjistím něco, co by nasměřovalo vaše další pátrání... vy byste se mohli podívat po palivu... Merethi tu zůstane a bude hlídat loď... pokud tu někdo žije, mohl by si chtít vypůjčit něco z jejího vybaveníí... řekla jsem

Torin

V klidu jsem naslouchal slovům, které říkala Mira. Pak jsem se však odkývl a podíval se na Jada. "Tak pojď chlapče, vypadá to že tu máme úkol." Pronesl jsem k němu a spolu s ním opustil loď. Šli jsme jednotným směrem, abych věděl kudy se pak vrátit. "Jade, mám pro tebe dobrou zprávu. Myslím, že jeden mistr určitě bude chtít dokončit tvůj výcvik, a proto jsem se rozhodl, že pokud budeš chtít, tak hned jak najdeme palivo, tak zamíříme směrem k orbitu naší enklávy. Tam tě vysadíme, přenecháme mistrovi a zřejmě půjedme dál. Nevím jak to je s mladou Merethi a Mirou. Byl bych rád, kdyby Mira cestovala dál, ale Merethi tam s tebou klidně může zůstat." Pronesl jsem a ohlížel se. "Víš, hledám Ebon Hawk, loď, která se vyskytuje v mých snech a já mám takový dojem, že to nejsou sny, ale vize. Mám silnou předtuchu, že ta loď zahraje v následujících letech velkou roli, a proto jí musím najít a získat. Na té lodi cestoval Lord Revan, kdysi temný vládce a současně spasitel republiky, který porazil Lorda Malaka. Cestovalo na ní vlastně mnoho důležitých osobností, jedním z nich byla i Mira, já se už od malička zajímám o vesmírné lodě, není skoro žádná loď, s kterou bych neuměl manipulovat." Pověděl jsem mu a opět se rozhlížel po okolí, pak už jsem jen pokračoval v před, vstříc palivu a čekal, jestli něco mladý Jade odpoví.

Merethi se posadila před loď a začala meditovat... Mira zmizela velice rychle někam pryč... byla rychlá jak čert a uměla se pohybovat s lehkostí kočky...
Jade a Torin vyrazili hledat palivo... z města však nebylo moc... vysoké mrakodrapy byly rozesety na mnoho stran v mnoha malých kusech, samotný pohyb mezi troskami nebyl snadný... na mnoha místech byly ještě vidět pozůstatky obyvatel. Čerpací stanice a podobně už museli být dávno zničené, nebo je měli v držení piráti či další pochybné existence...

Jade

Vydal jsem se s Torinem za úkolem který nám dala Mira. Skákal jsem mezi troskami a velice jsem si užíval opět získanou svobodu. To je skvělé rád se přidám k ostatním a pokud se přidá i Merethi tak tam aspon nebuddu uplne sam. Byl štastný ale nechtelo si mi tyto dva opouštět už sem jim začal objema věřit. Ale pokud se mi podaří se tam dostat a vše vyjde tak bych si přál mít vedle sebe i merethi. Torine a co říkáš na můj meč sestrojoval jsem ho sám rozsvítil jsem svůj fialový meč. Seskládal jsem ho až po tom co mistr zemřel a nikoho sem se zatím na nej nemohl zeptat

V tu chvíli vzduch prořízl výstřel a těsně vedle Jade vypálil laser díru do země. Byl to evidentně varovný výstřel. Musel to vystřelit sniper a kdyby chtěl, oba dva by jste už byli mrtví... Odložte zbraně a vzdejte se ozvalo se kousek od vás a všude kolem vás se vyrojili nějací lidé... nevěděli jste, zda to byli piráti nebo pašeráci, ale měli velkou přesilu... navíc na vás mířil nejméně jeden sniper...

Torin

Taktéž jsem brouzdal troskami a zkoumal planetu, když se ozval varovný výstřel. Už jsem si říkal, že to trvalo nějak dlouho. Bylo jasné, že tu nějací pašeráci, pirátí, nebo jiná havěť zůstala. S milým úsměvem a klidným výrazem jsem se podíval na Jada. "Udělej co říkají." Pronesl jsem k němu a otočil se na ty neznámé chlapíky. Určitě bych se do nich pustil a nějak se srkyl, ale byl tu semnou Jade, nemohl jsem riskovat, že ho sniper sestřelí. Pomalu jsem se přiblížil k nepříteli, možná se mu to mohlo zdát jako provokace. Ve vzdálenosti asi dvou metrů jsem vytáhl rukojeť meče a hodil jí po nohy jednomu z nepřátel. "Nate.." Prohlásil jsem a vydal se zpátky k Jadeovi. Jelikož nás celkem rychle zastavili, tak jsem ani nemohl říct reakci na Jadův světelný meč.

Jade

Zničeho nic se kousíček ode mě zaryl paprsek laizrové zbraně a v dalších okamžicích nás obklíčili nejací lidé. Čekal jsem že se budeme bránit ale ten sniper by nás asi dostal. Proto jsem uposlechl Torinova slova a hodil jim ač nerad svůj meč. Co se ted bude dít jsem vubec netušil. Držel jsem se Torina co nejblíže aby nás nerozdělili. Když jsem postřehl chvilku nepozornosti tech Vojáku pošeptal jsem Torinovi Máš náky plán ? na víc jsem se nezmohl

Chlápci sebrali meče a podívali se na sebe...
Ten jeden se trochu ulekl, ale ten další ho rejpnul.
Teď půjdete s námi... náš šéf Vás bude chtít vidět... řekl jsem
A o nic se nepokoušejte... nic se vám nestane, ale pokud se pokusíte o něco hloupýho tak vaše bezpečí nemůžu zaručit... dodal ten druhej...
Mezitím vás jich obklíčil nejmíň tucet...
Jdeme.... řekl zase ten první a vydal se někam mezi troskami... ostatní vás sledovali

Torin

Pohlédl jsem na Jade a pronesl k němu "V pořádku, setkáme se s jejich šéfem." Můj tón se vůbec nepokoušel o žádný utajený rozhovor, prostě jsem věděl, že tihle nejsou tak špatní, jen je třeba v nich objevit dobro. Právě přicházel čas na mou vysněnou konzulskou práci a tou je mírové řešení samozřejmě. "Nebojte se, o nic se nepokusím" Prohlásil jsem s úsměvem a zavřenýma očima (Gin Smile). Po té jsem se však zamračil. "Pokud budete držet ruce od tohoto kluka." Pronesl jsem s chladným výrazem, který se zase změnil na usměvavý. Pobídl jsem Jada aby šel s nimi a taktéž se vydal do trosek.

Chvíli jste se proplétali troskami, přelézali zbytjy mrakodrapů a podobně... nakonec jste se dostali k budově, co vypadala docela zachovale... byla poškozená jen částečně. Měla nejméně 2 funčkní přistávací plošiny pro lodě ale zdálo se, že je neobydlená... jakmile jste se přiblížili, zjistili jste, že naopak je velice, velice obydlená... vešli jste dovnitř... uvnitř to žilo ještě víc... napošítali jste nejméně 30 osob různých ras, lidé, twi'lekové, rodiané...
V tu chvíli proti vám vyšla žena, twi'lek, modrá...
Šéfe? Tyhle 2 jsme sebrali před chvíli ve městě... a měli u sebe tyhle... řekl jsem a podal mu jejich zbraně...
Žena si vás změřila pohledem... ale, ale, ale... copak to tu máme, tohle jsem neviděl už hoodně dlouho řekla s trochou francouzského přízvuku... Copak tu chcete, Jedijové?

Jade

Přelézání trosek mi dělalo docela problém byl jsem ještě zesláblý od střelného zranění. V přítomnosti Torina jsem se cítil naprosto v bezpečí. Věděl jsem že s ním bude vše v pořádku. Před námyy se objevila obdlená budova. To jsem nečekal. Páni neudržel jsem se v úžasu. Ve vnitř to opravdu žilo bylo tu spoustu ras nekteré jsem ani neznal. Zvědavě sem si všechno prohlížel. Přd námi se objevila žena ... asi jejich vůdce. Na její otázku jsem jí odpovídat nechtel bude lepší když to řekne torin přece jen nevím zda mám lhát a nebo jim říct pravdu. Ale rozhodně si myslím že nebude dobry napad říkat jím o lodi a ostatních. 4ekal jsem co jim Torin poví.

Torin

Opravdu to zde bylo velice zajímavé, z toho co jsem slyšel zde neměl nikdo přežít. No, tehdy jsem byl ještě na Tatooinu, když mi to otec vyprávěl, ale přeci by někdo dobrovolně neletěl na zničený Taris. Leda by se chtěl vyhnout zákonům a žít si svůj vlastní svobodný život, ale i přes to si myslím, že jsou to pozůstalí lidé, kteří přežili od mého otce zmiňovaný Malakův útok. Mile jsem se usmál na očividnou vůdkyni smečky a pronesl. "Chceme jenom palivo, nic víc. Ale když už jsme u těch otázek, co tady děláte vy? A proč nejste na nějaké obydlené planetě?" Otázal jsem se a začal přemýšlet o Tarisu. Tohle by určitě stálo za rekonstrukci, protože to byla planeta s širokými možnostmi. Po chvilce jsem ještě pronesl se zamračeným výrazem. "A hledám jistou loď... " Pak jsem zavřel oči a prohlásil. "Ebon Hawk." Nechtěl jsem si hrát na nikoho, kdo se snaží informace utajit, tihle mi nepřipadali tak špatní a kdyby špatní byli, tak bych prostě utekl. Tedy, pokud by mě nezabili žejo. Teď byl hlavně důležitej ten kluk.

No jediové se moc nezměnili... pořád namyšlení, pořád si myslí, že ví vše nejlépe... pokud chcete palivo, tak to máte smůlu.... paliva, jako všeho, je tu velice, velice málo... řekla jsem a zahulákala něco twi'lecky na svoje podřízené... Jinak tohle je můj domov, nevidím důvod, proč žít jinde... kromě toho nás tu neobtěžují žádné úřady... řekla jsem... nakonec se zmínil o lodi jménem Ebon Hawk... trochu mi při tom jménu cuklo oko... O té jsem nikdy neslyšela... řekla jsem nakonec

Torin

Trochu jsem se zamračil, ale zase změnil výraz v ten neutrální. "Tak fajn, pokud tu není palivo, tak můžeme v klidu říct, velice nás těšilo a teď bychom rádi odešli, takže prosíme o vyprovození." Pronesl jsem a ještě dodal. "A mimochodem, nechápu co myslíte tím, že jsou namyšlení. Řekl jsem snad něco, co by k tomu naznačovalo? Pokud si dobře pamatuji, tak ne." Prohlásil jsem a pohlédl na Jada. "Zmizíme kluku." Pověděl jsem mu a opět se zamračeně otočil na tu ženu. "O lodi nic nevíte? Tak to je velká škoda, nevadí." Při tomhle všem jsem nějak čekal na to, že nám vrátí naše zbraně.