Rodinná pouta (Silas)

Malý raketoplán právě přistával na velké přistávací ploše nedaleko velkých zahrad...

Tyra

Pomalými, ale jistými kroky vyšla z raketoplánu na přistávací plošinu. Vánek ji ovanul a ona zavře oči. Jak dlouho jsem tu nebyla. Osm let? Co všechno se změnilo...co můj bratr...co rodiče. Pomalu otevře oři a rozhlédne se.

Přibýhalo k tobě několik střáží... mířili na tebe blastery...
Identifikujte se! Osvětlete mi důvod, proč jste přistála na soukromé přistávací plošině? řekl jeden z nich... ten co měl jinou zbroj, asi šéf... nebo vrchní číšník...

Tyra

Rozhlédne se po vojácích. Jak koukám morálka stráží neupadá ani v této době. Pozoruhodné. Oznamte Torinovi, že Tyria Griffiths III přiletěla. Řekne tomu co vypadá ajko velitel s jistým nezaměnitelným aristokratickým přístupem.

Stráže se po sobě podívali a vyměnili si podivné pohledy...
Doufám, že si neděláte srandu, protože pokud ano, tak vás pravděpodobně popraví... podíval sem se na jednoho svého podřízeného. Okamžitě to oznamte nahoře... HNED ! řekl jsem celkem nahlas... Stráž odběhla a okamžitě ohlásila co se děje... Z velkého domu nahoře vyšlo několik lidí a pomalu mířili dolů...

Tyra

Má snad žena v mém postavení důvod lhát o svém původu? Zapálí si další podivnou cigaretu a s jistou nafoukaností na ně vyfoukne namodralý dým. Pak sleduje, jak vyjde několik lidí. Doufá, že pozná bratra a hlavně, že bratr pozná jí. Když se naposlady viděli, byla ještě dívka, ale nyní je již žena.

Pomalu dorazil jakýsi muž... nebylo snadné ho poznat, bylo to dlouho, ale byl to kapitán stráží... resp. něco jako majordomus / kampitán / rodinný přítel... doprovázeli ho další 4 stráže... chvíli si tě prohlížel...
Sleno Tyrio... je to příliš dlouho... usmál se po chvíli

Tyra

Zahleděla se na muže. Snažila se jej poznat. Velmi dlouhá doba...již jsem ztrácela naději, že se ještě vrátím. Avšak síla mě zde navedla.... Vypadá to, že se snaží si vzpomenout jak se muž jmenuje. Petrasi? Tedy doufám, že jste to vy...za ty roky jste o dost zestárl. Usměje se na oplátku na muže.

No, vás čas šetřil mnohem více než mě... ale jsem si jist, že váší bratři budou nadšeni až se dozví, že jste zpět a v pořádku... víte... kolovali zvěsti... řekl jsem a pokynul jí aby mě následovala... Ale šel jsem pomalu, jistě měla mnoho otázek...

Tyra

Ale, jsi v nejlepších letech života. Usměje se na něj a potáhne z cigarety. Bratři? Měla jsem za to, že jsem měla jen bratra Torina, následníka trůnu. Ale osm let je osm let. Mnoho věcí se mění. Vydá se pomalu za mužem. Místní teplý vánek si jemně pohrává s jejími vlasy. Zvěsti? Smím vědět jaké?

Ale však víte... zničení řádu, zánik všech Jedi... váš bratr utratil jmění při snaze vás najít... nebo aspoň získat nějaké informace o vás... řekl jsem...
A co se týče vašeho druhého bratra ten se narodil krátce potom, co jste odešla... dodal jsem a otevřel dveře do domu...

Nejsem si jist kdy dorazí, ale určitě vás mohu spojit aspoň holovysílačem... zdálo se že jsem ignoroval její otázku o jménu, ale nebylo to tak... vešel jsem do domu a dovedl princeznu až k vysílači... aktivoval jsem ho.... chvíli se nic nedělo a pak se před námi objevilo holografické znázornění nějakého chlapce...

Doufám že váš neruším pane Torieli... ale nečekaně dorazil někdo, kdo by se s vámi chtěl seznámit... mohu se zeptat kde je pan Torin? řekl jsem do vysílače

Toriel III

Jo Torin... eh... no někde lítá zrovna, ale kdo to chce mluvit se mnou? Mám zrovna dost práce... řekl jsem

Tyra

To byste byl velice hodný. Pomalými kroky pokračuje za Petrasem až dokud nedojdou k holovysílači. Stojí mimo obraz, když začne Petras mluvit s chlapcem. Pak pomalými kroky dojde před holovysílač. Takže se jmenuje Toriel? Zvláští že? Rodiče měli pro ty jména začínající na T vždy slabost. Pronese s úsměvem.

Petras

Dovolte mi, abych vám představil vaší sestru, princeznu Tyriu... oznámil jsem s jemnou úklonou nejmladšímu princi....

Toriel

To je nějakej blbej fór? A nepříliš směšný... moje sestra je mrtvá, dávno jsme jí oplakali... ty jsi jedinej, kdo se s tím nikdy nesmířil... připomeň mi, abych tě vyhodil, až se vrátím domů... řekl jsem a hologram se deakttivoval....

Petras

No? To šlo celkem dobře... že? poznamenal jsem...

Tyra


Koukám, že nepochytil moc z rodinné zdvořilosti. I když, kdo byl v jeho věku jiný. Usměje se na Petrase. Takže jediný nesmířil jo? To mi velmi lichotí Petrasi. připomeń mi potom, abych ti nechala postavit sochu. Řekne s malým úšklebkem. Zavolejte mu prosím znovu a nechte mě mluvit. Posadí se před holotentononc a s překříženými nohami čeká.

Petras opět zavolal vysílačem... skoro se zdálo, že to Toriel nevezme, ale nakonec se objevil znovu

Toriel

Fajn fajn fajn... to co je to teď... další "důležité" sdělení? Najmul jsi novou kuchařku? Rozbil jsi okno? řekl jsem... Hele počkat, ty nejsi Petras, kdo sakra jsi?! řekl jsem dost naštvaně...

Tyra

No vzhledem k tomu, že mě neznáš to nebudeš vědět. Ale než zas popustíš uzdu své ješitnosti a vypneš to, tak mě vyslechni. Vzkaž Torinovi, ať si vzpomene na jedno letní odpoledne asi před 12 lety. Ať si vzpomene s kým se to tehdy líbal pod tou třešní, kterou zasadil strýc Harold. Pak možná on i ty pochopíte, že mrtvá nejsem. Pak mi zavolejte zpět. Dořekne, načež vypne holograf, aniž by ho nechala odpovědět. Přecijen měli neco společného.

Toriel

Ale Torin tu ne.... v tu chvíli mi ta kuchařka utnula hovor...

Petras

Ve vší úctě k vaší rodině, asi jsem vás měl varovat, že váš bratr je rozmazlenej malej fracek... omlouvám se za ten výraz... řekl jsem. Bylo poznat, že jsem neměl radost z toho, že jsem toho rozmazleného haranta musel oslovovat "pane"...

Tyra

Je ještě mladý, i když výcvik jedi by takového chlapce naučil chování. Usměje se, jelikož i ona ví že taková byla, je a i přes všechna cvičení bude. Bývala jsem stejná což nepamatuješ? Jak jsem tě nutila abys mi na zahradě postavil hrad? A jak jsme stále nebyla spokojená. Ach...co já jsem se tě natrápila. Zasměje se tak sentimentálně. Co vůbec Torin a "ten rozmazlený fracek" dělají mimo palác.

Petras

Lehce jsem se pousmál nad vzpomínkami na staré časy...
No pan Torin nechtěl, abych to někdě rozšiřoval... obávám se, že vám to říct nemůžu... ale nebojte se, vrátí se brzy... usmál jsem se... Jak dlouho se zdržíte, smím-li se zeptat?

Tyra

Jistě chápu. Zvedne se a pohlédne na Petrase. Né déle, než je zebytně nutné. Sithské impérium po mě jako po Jedim jde a nechci tuto planetu zbytečně vystavovat nebezpečí. Déle než dva dny se nezdržím. Můj pokoj je stále tam kde byl? Ukáže někam nahoru.

Petras

Ach ano, váš pokoj je stále tam kde byl... jen je... uklizený... nevěřte tomu, že jsem byl jediný, kdo dál věřil, že se jednou vrátíte... řekl jsem. Pravdou bylo, že kromě toho spratka jsme věřili všichni... To. by princezna našla svůj pokoj po příchodů domů bylo nejméně, co jsme mohli udělat...

Tyra

Dobrá Petrasi. Půjd si lehnot, jsem dosti unavená. Kdyby se něco dělo, dejte mi vědět. Pomalými kroky se vydá to nejvyššího patra, kde čeká její honosný pokoj. Petrasovi na rozloučenou zamává.

Říká se, že člověk spí nejlépe tam, kde je doma... a v tomhle domě bylo něco, díky čemu Tyra usnula jako kdyby jí někdo bacil kladivem... a spala dlouho... probudil jí až řev přistávající lodi... lodi které přistávala jen kousek od domu...