Akademie

Kichirou

Ahaa, jaj no jo zabudol som ti povedam...hmmm.. na tréningovú lúku 2 , kdo tam bude skôr, ha?? povedal som vychutnane a vyzývavo a odrazil sa od zeme až prach iba ostal tancovať a ja som už skákal po budovách kde mi vietor prečesával moje červené vlasy a hladil mi tvár ako kedysi mama keď som bol malý

Rinzu

Huh? 10 minut? Tohle bylo dost nečekané.. Musel jsem se co nejdříve připravit. Okamžitě jsem na sebe naházel všechno oblečení a vzal si svoji výbavu. Jakmile jsem byl připravený, vyběhl jsem z domu.. Běžel jsem na místo určení.

Minato Uzumaki

Rozeběhl jsem se za Kichirem a celou cestu jsem se držel dost těsně za ním. Nakonec jsme hned po sobě doběhly na tréninkovou louku ale on asi o 10 vteřin dřív. No dobrá bráško vyhrál jsi! Řekl jsem uznale a rozhlédl se. Tak kde jsou všichni? Nebo tu budeme jen dva? Sedl jsem si do trávy a díval se na nebe.

Ryuu

Vyšel jsem zpoza stromu a pozdravil své spolužáky. Dobré ráno. Zamumlal jsem a sedl si na nejbližší kámen. Prohlídl si okolí a zjistil, že jsem vlastně nic nezjistil. Vypadalo to tady normálně jako ve dvě ráno. Whuhha. Zívl jsem.

Shigeru

No tak... NO TAK!!
Vpálil som na tréninhovú lúku v plnej rýchlosti, Narazil som do Kichiroua ktorý spadol a ja som sa udržal na nohách...
Stihol som to. povedal som si spokojne.
Ahoj Kichirou. pozdravil som sa flegmaticky.

Kichirou

Ou, yeah, perfetkny začiatok dňa, takže to by bol tréning bratre, potlapkal som ho bratovsky po plece a keď sa zjavil čestvo "zobudeny" Shigeru, ktorý mi naznačil svoju prítomnosť nárazom a zhodením na zem, totálne som sa vysekal na zem a meravo a zahambene tam ležal, na to že stihol som so zaborenou tvárou v zemi dvihol pravú ruku s vystretím palcom, a na to keď ma pozdravil som dvihol druhú ruku s vystretím prostredníkom

Rinzu

Dorazil jsem tam.. Jako vždy.. Cool - 100% --

Iruka

Podíval jsem se na studenty
Většina z nich vypadala dost unaveně
Takže, vaše závěrečná zkouška je tady...
začal jsem a čekal na jejich reakce...

Minato Uzumaki

Podíval jsem se na Iruku. Dobrá a co přesně máme udělat? Zeptal jsem se na rovinu a pousmál. Takhle brzo ráno, to asi nebude běžný trénink nebo úkol. Pak jsem došel k Irukovy. Notak Iruko-sensei nenapínejte nás! Začal jsem neposedně přešlapovat před Irukou. Ach proč mi jen mamka říkala ať nejsem tak hyperaktivní? Ptal jsem se sám sebe

Ryuu

Jen tak seděl, nevěděl vlastně jak má reagovat. Vytáhnout někoho ve dvě ráno je docela surový způsob oznámení maturitní zkoušky. Ale co se dá dělat? Složit se bude muset tak i tak. Vypadá to, že jste to měl dobře naplánované, sensei. Zvedne hlavu a podíví se Irukovi do očí.

Iruka

Někdy se stane, že vás nepřítel zaskočí v době, kdy nejste vůbec připraveni. Je třeba se rychle zmobilizovat a být připraven na jakýkoliv úkol! řekl Iruka zcela vážně
Proto naše zkouška začíná naprosto neplánovaně. O 2 dny dříve, než byla ohlášená. Také by vás to mělo naučit nenechávat věci na poslední chvíli ! dodal ještě Iruka
Někteří studentni zívali, někteří měli na sobě části pyžama a pár jich sebou ani nemělo svoje ninja náčiní...
Vidíte támhleten kopec? ukázal jsem na kopec, který byl asi 2 míle od vesnice a byl poměrně vysoký. Tak pod jeho vrcholkem na vás čeká zadání vašeho úkolu. Budu tam čekat jen 20 minut řekl jsem a bez dalších slov jsem zmizel v obláčku dýmu

Ryuu

Podíval jsem se směrem ke kopci. Dvě míle? Cože? To je dost blbá sranda. Nehodlal jsem čekat na ostatní, prostě jsem se rozeběhl jak nejrychleji jsem uměl. Neohlížel jsem se, prostě jsem běžel, cíl byl jasný jako hvězda na nebi. Naštěstí už jsem trochu rozběhanej, takže to šlo celkem rychle, tak za dvanáct minut tam můžu být, propočítal jsem svoje možnosti.

Shigeru

No tak toto je super... pomyslel som si ironicky a rozbehol som sa treťou kozmickou ku kopcu.

Minato Uzumaki

Podíval jsem se na kopec na který Iruka ukazoval. No tak tohle bude těsné. Jen 20 Minut musíme si pospíšit. Pak jsem se otočil na ostatní a zapřemýšlel. Zachovat týmového ducha nebo ne? Promluvil jsem ke všem klidným hlasem. Tak jo lidi pojďme to vyřešit jako tým a projdeme všichni ne? Přeci nás učily že v jednotě je síla. Usmál jsem se a pomyslel na to co by v dané situaci asi provedl otec. Pak jsem obhlédl terén. Myslím že nejrychlejší cesta bude jít přes les co je na jižním svahu. Mezi větvemi by mohlo být dost místa na odrážení mezi skoky. Dokončil jsem svůj proslov a vyběhl jsem tím směrem kterým sem říkal a čekal jsem kdo mě bude následovat.

Většina studentů šla na vlastní pěst, ale pár se jich k Minatovi i přidalo
Každopádně většina z nich byli dost unavení a bylo to poznat i na jejich chůzy či běhu
2 míle za 20 minu ale nebyl takovej problém ani pro budnoucí geniny...

Ryuu


Hop, skok. Za třináct minut jsem tam byl jako na koni, zadýchaný jak po celým dnu posilování. Byl jsem celkem ztrhanej, nejdřív trénink a potom ve dvě hodiny ráno toto. To bylo opravdu nečekané.

Shigeru

Bežal som bez zastávky, najrýchlejšie ako sa dalo.
V jednu chvíľu bol predo mnou veľký lesný porast, ale ja som to vyriešil jednoducho... Fuuma Shurikenom.
Samozrejme, že som si ho potom opäť zobral a bežal ďalej.
A tak o takých 15 minút som tam napokon dobehol, ale poriadne udýchaný.

Rinzu

Tohle všechno mě otec dávno učil. Měl jsem asi výhodu, že jsem byl právě z klanu Hatake. Přece jen, odjakživa byl tento klan dost dobrý v pohybu v terénu, jeho průzkumu a přežití v něm. Byl jsem tedy mezi prvními.

Iruka

Stihli to nakonec všichn
Někteří s velkým předstihem jak se daleko čekat
Jiní přiběhli za 5 minut 12... ale nakonec doběhali všichni
Bylo vidět, jak některé naprosto zmohlo raní vztávání a běhání
Bylo mi jich líto, ale Hokage věděla co dělá
Na všechny jsem se podíval ještě jednou...
Chtěl jsem jim dát aspoň minutku na vydýchání

Ryuu

Podíval jsem se na Iruku senseie. Představil jsem si jak by asi vypadal, kdyby tedka byl někde napíchnutý, myslím, že by mi to docela ulevilo. Posadil jsem se na blízky kámen, setřel kapku potu a čekal co se bude dít dál.

Kichirou

Zdvihol som sa a započúval sa do Irukovho zadania, chápavo som prikivoval a potom si vypočul tiež Minatov návrh. Máš pravdu bratre, však si starší, deme na to, potľapkal som ho po plece a rozbehli sme sa pomedzi stromy, tam sme si užily našej súťaživosti viac než dosť až sme dorazili, tentokrát vyhral minato, pretože ja som bol ešte trochu ochromený z Shigerov výstup

Iruka

Druhý úkol je mnohem obtížnější než tento
Na vrcholku kopce je jeskyně... V ní na vás bude čekat zadání posledního úkolu
řekl jsem a ukázal jim na vrcholek kopce...
Bylo mi jasné, že 90% ze studentů by mě ted chtělo zabít
Zbylých 10% bylo moc unavených na takové myšlenky...

Shigeru

Zohol som sa, chytil som sa za kolená a vydýchaval som sa...
Bože... Toto je týranie... pomyslel som si.
Nech už je koniec...
...
Potom Iruka povedal zadanie druhej úlohy...
Vrchol kopca? Pozrel som tam... bola to výška...
>.<
Tri... dva... jedna...
Rozbehol som sa smerom na vrchol kopca. Skákal som z kameňa na kameň, zo stromu na strom (ak tam nejaké boli), alebo som sa proste len bez zastavenia škrabal na ten blbý kopec.

Ryuu


Whee? Cože? Řekni To ještě jednou a ulomím ti hlavu! Nesnáším tohle rozkazování! Trochu ho to vyvedlo z normálního přemýšlení. Avšak nebyl čas na myšlenky, jak by asi vypadala Irukova smrt. Nečekal a začal skákat po kamenech ku vrcholku. Hop a skok. Šutr po šutru. Ani mu nějak nevadilo, že nějaký kámen spadl občas na někoho dole, to se prostě stává.

Kuchirou

Aha,aha ... s otvorenými ústami som počúval čo Iruka hovorí, haha, ten bol dobrý Iruka-sensei! rozosmial som sa no keď som zbadal tu tvár čo sa tvárila ako kameň, tak moja tiež stvrdla. Myšlienky mi začali meniť podobu z útoku na Iruku na čelenku, ktorú získam a nakoniec na postel. Tak som si zaplietol prsty do seba a vystrel ich smerom von až mi praskli kĺbi,
takže ideme na to! úsmev sa mi objavil na tváry.
No keď som vyskočil zostrel sa náporom vetra, keď som skákal po kameňoch a musel sa uhýbať tým kameňom čo padali pod tlakom tých, ktorý boli rýchlejší.
Hej davajte tam pozor! nadaval som im keď ma trafil jeden kameň, vyhodilo ma z rovnováhy a ja som začal padať.
Rýchlo som siehol pod plášť do vrecka kde som mal pripravené kunae priviazané k pevným drátom.
Hodil som ich krížom do stromov tak silno, aby ma udržali aspoň na chvílu.
Zasekli sa tam a ja som pocítil rezavý tlak na dlaniach, rozrezalo mi dlane no ja som sa zastavil do vzduchu a stúpil na kameň na skale. pustil dráty a vyskakoval dalej, no ostražitejšie.