Mezitím

Na konci dlouhého sálu stál uprostřed dlouhovlasý muž. Ve dvou řadách bylo naproti sobě dalších 12, jemu podobných. Alespoň, co se oblečení týče.
"Svolal jsem tuhle kapitánskou poradu, protože do Seireitei vnikl někdo zvenčí. Tohle je velmi ojedinělá situace a nestalo se to už velmi dlouhou dobu. Nevíme, jak moc nebezpeční jsou a ani kolik jich vlastně je. A to nejhorší, nevíme ani kdo to je. Každopádně, je vyhlášen nejvyšší stav pohotovosti..Všichni Kapitáni, zmobilizujte svoje jednotky a buďte připravení na všechno." Jeden muž udělal krok vpřed a vystoupil z řady. "So-taichou...Myslím, že vím, kdo to je.." Byl to ten stejný muž, který napadl Yoshira v lidském světě.

. . . . .

Porada byla ukončená a všichni pomalu mizeli z místnosti. "Takže vy říkáte, že jsou to lidé, Kuchiki-taichou? Tvářil jste se trochu ustaraně, když jste o nich mluvil. Máte z nich snad strach?" Ozval se hlas za tím mužem s dlouhými černými vlasy. Ten se jenom otočil a spatřil za sebou muže, který stál naproti němu při poradě. "Myslím, že místo těch řečí, by jste si měl dát do pořádku svoji třináctou divizi, Kapitáne.. " S těmito slovy odešel.

Den č. 2..

Gin seděl ve tmavé oválné místnosti a opíral se o zeď. Koukal na podlahu před sebou a tvářilo se dost neklidně. Bylo to asi celkem logické, kdo by se taky usmíval před vlastní popravou?
Zatnul pěst a vrazil s ní do země. Pak se otevřely dveře...

Stál v nich docela vysoký muž. Už z dálky bylo poznat, že je to kapitán. Jeho haori vlálo do všech směrů kvůli průvanu. Navíc, byli dost vysoko, takže ten vítr byl přece jen o něco silnější. "Gine..."

. . .